5 tipů, jak vyladit článek na web

Aby se článek dobře četl, nestačí ho dobře napsat. Mimo jiné je potřeba ho vhodně naformátovat, aby ho vůbec někdo chtěl číst.

Jistě, pořád platí, že obsah je král a sebelepší úpravy z nicneříkajícího textu trhák neudělají. Stejně tak ale špatné zpracování dokáže zabít i ten nejatraktivnější příspěvek. Na to narážím tak často, že jsem se rozhodla sepsat aspoň pár tipů k formátování textů na web.

Díky vhodnému formátování

• se tvoje články budou dobře číst,
• čtenáři se v nich budou snadno orientovat,
• vyhledávače je budou rády předkládat ve výsledcích vyhledávání.

Dost povídání, jdeme na to! A pro větší názornost ti rovnou i ukážu, jak se postupně proměňoval i tento článek z pouhého textu na to, co právě teď čteš.

Je to rozdíl?

Tip #1: Zarovnání textu

A první úkol bude superjednoduchý. Prostě ti jen jednou provždy zakážu cokoli se zarovnáním dělat.

Text se automaticky po vložení na web zarovná krásně k levému okraji. A to je přesně to, jak to má být.

Zarovnání do bloku na web nepatří.

Šetři si ho do knih, e-booků a dalších dokumentů. Takto zarovnaný text se na monitorech hůř čte a navíc na mobilních zařízeních často vypadá i dost hrozně. Kvůli násilnému zarovnání se v něm vytvoří tzv. řeky neopodstatněných mezer. Dle výzkumů jsou ty vpravo “okousané” okraje čtenářsky přijatelnější.

No a zarovnání na střed?

Na to zapomeň už úplně! Neříkám, že ho nesmíš použít nikdy, jednu větu může pěkně zdůraznit, ale zarovnat celý článek na střed, je skoro vražda textu.

Prostě text do editačního okna jen zkopíruj a na speciální zarovnávání se v zájmu svých čtenářů vykašli.

Tip #2: Odstavce

Jakmile dopíšeš a doladíš obsah článku, je potřeba rozdělit ho do odstavců. I když je používáš už během psaní, bude pravděpodobně potřeba na odstavcích ještě zapracovat.

Na webu by odstavce neměly přesahovat 5 řádků, pak už se text začne slívat do jakési jednotvárné hmoty, ve které se čtenář bude ztrácet. Podívej se proto na náhled článku a zkontroluj, jak dlouhé tvé odstavce jsou. Všechno, co má víc než 5 řádků, se pokus rozdělit.

Seznamy

Kde se to hodí, využij seznamy – s odrážkami i číslované. Ty text parádně zpřehlední a ještě víc usnadní jeho pročítání. Hodí se všude, kde jmenuješ několik vlastností, důvodů, možných následků atd.

Tip #3: Dílčí nadpisy

Až budeš mít náležitě rozkouskováno, doplň dílčí nadpisy.

• Čtenářům tak vytvoříš záchytné body, díky kterým se v článku budou snadno orientovat.
• Nebudou pak přeskakovat důležité pasáže textu.
• Vyhledávacím robotům zase napovíš, co je v článku důležité, o čem to celé je. Rádi pak tvůj příspěvek nabídnou výš ve výsledcích vyhledávání.

Nadpisy v textu by měly být výstižné, lákat k přečtení následujících odstavců a zároveň nevyzrazovat pointu. Když se ti podaří vymyslet je tak, aby samy o sobě vyprávěly příběh nebo aspoň tvořily osnovu celého článku, máš 5 bodů. Když do nich ještě k tomu dostaneš důležitá klíčová slova, máš dalších 5 bodů od vyhledávačů.

Vzhled nadpisů

A co je důležité:

Nadpisy vždy formátuj jako nadpisy.

To znamená, že jim nastavíš styly Nadpis 2, Nadpis 3 atd. místo toho, abys používala tučné písmo, kurzívu, nebo dokonce barvičky.

Nadpis 1 jsem vynechala záměrně, protože ten smí být na každé stránce jen jeden a patří do něj to nejdůležitější – název příspěvku.

Tip #4: Tučně a kurzívou

Používání tučného písma a kurzívy je další úprava, která

• bude lahodit oku čtenáře,
• pomůže mu v orientaci,
• zaboduje u vyhledávačů.

Aby tučné písmo a kurzíva splnily svůj účel, nesmí se to s nimi přehánět.

Když má něco fungovat jako zvýraznění, musí se to lišit od všeho ostatního.

Jedno (maximálně dvě) tučná sousloví na odstavec z textu opticky vystoupí a přitáhnou pozornost. Tento efekt se ale nedostaví, pokud ztučníš celé věty, nebo dokonce odstavce.

Pokud hodláš v článcích používat jak tučné písmo, tak kurzívu, stanov si jasná pravidla, na co budeš které formátování používat – např. kurzíva pro přímou řeč a názvy, tučné písmo na klíčová slova a zásadní myšlenky.

Zvýraznění klíčových slov

Právě klíčová slova je dobré takto zvýraznit kvůli vyhledávačům. Budou je považovat za důležitější než zbytek textu (až po nadpisech, ty mají přednost). Z pohledu vyhledávačů je jedno, jestli použiješ kurzívu, nebo tučné písmo, obojí má pro ně stejnou váhu.

I při zvýrazňování klíčových slov by měl mít navrch zdravý rozum. Takže třeba v článku o důležitosti vlákniny v potravě nebudeš “tučnit” každý výskyt slova vláknina. Rozumíme si?

Tip #5: Podtržené písmo

Na závěr bych se ještě zastavila u třetí možnosti, která se s oblibou v textech používá – podtrženého písma.

Pozor, stejně jako zarovnání do bloku, podtržené písmo do příspěvků na web nepatří. Teda až na jednu výjimku, kde je naopak velmi žádoucí. Tou jsou odkazy.

Vtip je v tom, že většina lidí podtržená slova a sousloví automaticky považuje za odkaz a má tendenci na ně kliknout. V případě, že se opravdu o odkaz jedná, super!

V opačném případě můžeš čtenáře taky pěkně namíchnout, že “ten odkaz nějak nefunguje”. No, bodejť by fungoval, když to není odkaz, že? Jenže jak to má ten nebohý čtenář vědět? A tak kliká a kliká a … no, často to prostě zavře celé, aby se nemusel rozčilovat.

Práce na článku formátováním nekončí

Text máme zformátovaný, ale pořád to není všechno. Ještě to bude chtít pár obrázků, což je ale samo o sobě tak rozsáhlé téma, že by vystačilo na celou sérii článků. I potom ještě zbývá řada důležitých nastavení. Ale o tom zase někdy příště.

Zatím najdeš spoustu dalších užitečných rad pro svůj web a  práci s ním ve Webovém desateru pro počítačové blondýny.

Samozřejmosti, nebo překvapení?

Napiš mi prosím do komentáře:

1. který z těchto tipů byl pro tebe největší novinkou,
2. co naopak považuješ už dávno za samozřejmost.

Bude se mi tak mnohem líp rozhodovat o tom, na co se zaměřit zase příště.

Případně se ptej na cokoli, co potřebuješ upřesnit nebo co ti není úplně jasné.