Můj příběh

Jak se stalo, že dělám to, co dělám?

Zde je můj počítačový příběh…

Odstartovala to mateřská

Po několika měsících s hodným miminkem jsem už potřebovala zaměstnat mozek. Tak jsem se přes fórum s rébusy a hádankami postupně dostala až k základům tvorby webu.

Na sklonku roku 2004 spatřilo světlo světa mé první internetové dítko, portál pro rodiče VašeDěti.cz. Od té doby mu přibylo několik bratříčků a sestřiček.

Díky nim jsem nasbírala řadu zkušeností, které mě baví předávat dál.

Na vlastní kůži jsem se mnohokrát přesvědčila, že za životaschopným webem nemusí stát tým programátorů a dalších specialistů. Stačí odhodlání, zápal pro věc a ochota přiučit se novým věcem.

Dnes dokážu snadno a rychle vytvořit nový internetový projekt a uvést ho do života s minimálními náklady a ráda to učím i ostatní.

 

Začínala jsem v internetovém pravěku

Před těmi více než 10 lety to ale nebylo zdaleka tak jednoduché. Abych mohla první web vytvořit, musela jsem se naučit programovat. Ze školy jsem znala jen textový editor t602 a prostředí Norton Commander (doufám, že to po těch letech nekomolím), s internetem jsem se učila metodou pokus omyl při zahraničním studijním pobytu těsně před státnicemi.

A tak jsem mezi přebalováním a kojením hltala, co všechno se skrývá za prapodivnými zkratkami jako HTML, CSS, PHP a MYSQL. Co jsem vyčetla, to jsem se snažila uvést do praxe. Když jsem chtěla mít na webu něco nového, pátrala jsem, jak to tam dostat.

Pronikat do tajů programování bylo pro mě nesmírné dobrodružství. Ten pocit, když se na webu objevil první komentář od naprosto neznámé maminky, byl nepopsatelný. Stejně tak ale byl nepopsatelný i pocit naprostého zoufalství, kdy se mi při drobné úpravě jednoho příspěvku podařilo smazat všechny články. Na tuhle černou únorovou neděli už nejspíš nezapomenu.

Práce na webech mě pohltila natolik, že jsem v roce 2006 během druhého těhotenství vytvořila s pomocí php příručky i svůj vlastní e-shop. Světe, div se, fungovalo to a provize z objednávek byly zajímavým přilepšením k rodičovskému příspěvku. Dnes je jeho následníkem e-shop s rašelinovými termofory a nahřívacími plyšáky Termofor.cz, který jsem si před lety nechala naprogramovat už od profíka, protože mi nezbýval čas na úpravy vlastní verze.

Stejně tak bylo čím dál náročnější spravovat po technické stránce VašeDěti.cz, které mi stále rostly pod rukama. Chvíli mi trvalo, než jsem se smířila s tím, že nová verze webu už nepoběží díky „motoru“, který jsem si celý sama naťukala do počítače. Nakonec jsem na změnu kývla a dodnes jsem za toto vykročení do neznáma opravdu ráda.

Začala jsem si s WordPressem

Nemůžu říct, že by to byla láska na první pohled. Spíš naopak. Na starém webu jsem přesně věděla, kam hrábnout, když chci cokoli upravit. Teď jsem najednou bloudila na vlastních stránkách a hodiny hledala, kde je co v tom novém motoru uložené a jak to vlastně funguje. Každá drobná úprava mi dávala pořádně zabrat.

Čím těžší byly začátky, tím pevnější je můj vztah k Wordpressu dnes. Jakmile jsem ho lépe poznala a přijala jeho odlišnosti od původního webu, bylo všechno mnohem jednodušší. Teď už nepotřebuju trávit hodiny programováním různých doplňků, stačí najít vhodné hotové řešení a prostě ho nainstalovat.

Svoje zkušenosti s programováním využívám dál. Převážně když chci upravit něco v šabloně, třeba typ písma, barvy nebo některé popisky. Nic tak zásadního, aby se bez toho nedalo obejít, ale i když dnes už existují šablony, ve kterých je možné bez jakýkoli technických znalostí editovat prakticky všechno, občas se vážně hodí přehled o tom, co je a není možné.

Můj obdiv k tvůrcům WordPressu roste s každým projektem, který na něm postavím. Díky němu jsem vybudovala třeba Klubknihomolů.cz, který už dnes opečovává nová majitelka. Fungují na něm i tyto stránky, online příručka pro pořadatele soutěží ABCsoutěže.cz nebo web plný návodů pro počítačové blondýny Brouzdaliště.cz.

Úča se nezapře

I když jsem se po dvojité mateřské do školství už nevrátila, učitelské geny obou rodičů se stále hlásí o slovo. Pořád ráda vysvětluju a poučuju (poučování se snažím krotit a nedávat moc nevyžádaných rad) a baví mě předávat dál své znalosti a zkušenosti.

Největší odměnou pro mě je, když při konzultaci padne věta:

„No jo, vždyť na tom vlastně nic není!“

Dělat ze složitých záludností jednoduché samozřejmosti je hlavním smyslem mé práce.

Zároveň z vlastní praxe vím, kdy se vyplatí svěřit technikálie někomu, kdo ví, kam kliknout.

 

Ráda pomůžu s počítačovými technikáliemi i tobě

Naučím tě

co potřebuješ znát

co chceš srozumitelně vysvětlit

Více →

Nastavím ti

co potřebuješ

na co si netroufneš

Více →

Poradím ti

co je potřeba znát

co se vyplatí svěřit někomu dalšímu

Více →